Test – rozšířené zbrojní oprávnění

Rozšířené zbrojní oprávnění

1 / 30

72. Nikdo nesmí střílet nebo nosit zbraň:

A) pokud je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky a jeho schopnost bezpečně nakládat se zbraní nebo střelivem je v důsledku toho významně snížena; hodnoty přípustného ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou (toleranční limity) stanovuje prováděcí právní předpis.

C) pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky anebo užívá-li dlouhodobě léky nebo jiné humánní léčivé přípravky, anebo pokud ode dne nitrosvalové aplikace mRNA vakcíny proti infekčním onemocněním neuběhlo alespoň 10 pracovních dnů.

B) pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky anebo je-li jeho schopnost bezpečně nakládat se zbraní nebo střelivem snížena užitím léků nebo v důsledku jeho zdravotního stavu.

2 / 30

239. Podle způsobu provozování se podle zákona o zbraních a střelivu střelnice rozlišují na střelnice:

C) příležitostné, které nejsou podle provozního řádu využívány častěji než 26 dnů v kalendářním roce, nebo stálé, kterými jsou střelnice, které nejsou příležitostnými střelnicemi.

A) komerční a nekomerční.

B) veřejné, na kterých se neprovádí evidence osob provádějících zde střelbu, a neveřejné, na kterých se provádí evidence osob provádějících zde střelbu, pokud jde o držitele zbrojního oprávnění, zapsané autorizace anebo oprávnění k provedení přeshraničního přemístění zbraně nebo střeliva.

3 / 30

7. Tlumič hluku výstřelu je:

A) regulovanou součástí zbraně.

C) regulovanou součástí zbraně za předpokladu, že při použití běžného střeliva snižuje hluk výstřelu alespoň o 30 dB.

B) neregulovanou součástí zbraně.

4 / 30

217. Výjimka kategorie R1, S1, R2 nebo S2 anebo povolení kategorie R3 zaniká dnem:

A) zániku zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence držitele výjimky nebo povolení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí takové výjimky nebo povolení.

C) zániku zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence držitele výjimky nebo povolení anebo uplynutím 12 měsíců ode dne vydání výjimky nebo povolení

B) uplynutí 12 měsíců ode dne vydání výjimky nebo povolení.

5 / 30

61. Každý je povinen střílet ze zbraně, se kterou nakládá, pouze:

A) v místech, kde jiné osobě nehrozí újma na životě, zdraví nebo nehrozí-li dle trestního zákoníku větší škoda na majetku.

C) na střelnicích, jejichž provoz byl povolen podle zákona o zbraních a střelivu nebo podle jiného právního předpisu.

B) v místech, kde je k tomu oprávněn podle zákona o zbraních a střelivu nebo podle jiného právního předpisu.

6 / 30

103. Pro účely posouzení bezúhonnosti podle zákona o zbraních a střelivu je stanoveno, že byl-li úmyslný trestný čin spáchán násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy:

C) žadatel o vydání zbrojního oprávnění musí k žádosti o vydání zbrojního oprávnění přiložit znalecký posudek z oboru psychologie, z jehož závěru vyplývá, že daná osoba již nepředstavuje nebezpečí pro společnost

A) žadatel ztrácí možnost získat rozšířené zbrojní oprávnění a může být považován za bezúhonného pouze pro účely získání obecného zbrojního oprávnění nebo zapsané autorizace.

B) doba, po kterou se osoba nepovažuje za bezúhonnou, se prodlužuje.

7 / 30

58. Každý je povinen neprodleně ohlásit Policii České republiky ztrátu nebo odcizení zbraně, jde-li o zbraň:

B) podléhající registraci, zbraň kategorie PO nebo zbraň kategorie NO.

C) podléhající registraci, zbraň kategorie PO, střelivo a související doklady a listiny.

A) podléhající registraci nebo zbraň kategorie PO.

8 / 30

291. Vyberte správné tvrzení.

C) Povinnost ohlásit převod zbraně se netýká ani přenechání ani svěření zbraně podléhající registraci nebo zbraně kategorie PO v souladu se zákonem o zbraních a střelivu.

A) Povinnost ohlásit převod zbraně se netýká pouze přenechání zbraně podléhající registraci nebo zbraně kategorie PO v souladu se zákonem o zbraních a střelivu.

B) Povinnost ohlásit převod zbraně se netýká pouze svěření zbraně podléhající registraci nebo zbraně kategorie PO v souladu se zákonem o zbraních a střelivu.

9 / 30

585. Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při kontrole opakovací dlouhé kulové zbraně s otočným odsuvným závěrem mimo jiné platí, že:

C) odložení zbraně se provede se závěrem v otevřené poloze; rána jistoty se provádí vždy také se závěrem v otevřené poloze, protože při provedení rány jistoty s uzamčeným závěrem by mohlo dojít k poškození bicího mechanismu.

B) odložení zbraně se provede se závěrem v otevřené poloze; při uzamčení nenabité zkontrolované zbraně se provede vypuštění bicího mechanismu prostřednictvím rány jistoty.

A) odložení zbraně se provede po sklopení hlavňového svazku, a to tak, aby ústí hlavní směřovala do bezpečného směru nebo k zemi.

10 / 30

462. Samonabíjecí (poloautomatickou) palnou zbraní ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu se rozumí:

C) palná zbraň, u níž se opětovné nabití děje v důsledku předchozího výstřelu a jejíž konstrukce neumožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště.

B) u níž se opětovné nabití děje využitím energie předchozího výstřelu a jejíž konstrukce umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště, nebo externího pohonu odlišného od ruční manipulace s jejím závěrovým mechanismem.

A) palná zbraň, jejíž délka v nejkratším funkčním stavu nepřesahuje 600 mm nebo jejíž délka hlavně nepřesahuje 300 mm.

11 / 30

587. Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro
průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při řešení závady na zbrani
nebo střelivu typu selhač platí, že:

A) po vyjmutí náboje ze zbraně je třeba jej umístit na bezpečné místo a vyčkat minimálně 10 sekund, zda nedojde k jeho opožděné iniciaci; rovněž se následně provede kontrola zbraně zkontroluje se zápalník, zda na něm zápalka nezanechala otisk v případě, že závada byla zapříčiněna střelivem.

C) po uplynutí doby, po kterou je nutné vyčkat, zda nedojde k opožděné iniciaci náboje a k výstřelu, se provede kontrola zbraně; následně je také třeba zkontrolovat otisk zápalníku na zápalce pro zjištění, zda je závada zapříčiněna zbraní nebo střelivem.

B) po uplynutí doby, po kterou je nutné vyčkat, zda nedojde k opožděné iniciaci náboje a k výstřelu, se selhaný náboj odevzdá správci střelnice, pokud k selhači došlo na střelnici, myslivecké stráži, pokud k selhači došlo při lovu, a Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva v ostatních případech.

12 / 30

101. Ošetřující lékař, který zjistí, že pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost, je podle zákona o zbraních a střelivu povinen:

A) zjistit u registrujícího poskytovatele zdravotních služeb takového pacienta, zda je tento pacient držitelem zbraně nebo střeliva, a tuto informaci neprodleně předat krajskému ředitelství policie.

C) přivolat policii a do jejího příjezdu zamezit pacientovi v opuštění zdravotnického zařízení.

B) ověřit, zda je daný pacient držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi a střelivem, a to prostřednictvím kmenového registru pacientů nebo centrálního registru zbraní anebo dotazem u krajského ředitelství policie.

13 / 30

601. Maximální doba, po kterou lze ve vozidle ponechat zbraň nebo střelivo při jejich krátkodobém uložení, nesmí přesáhnout:

A) 12 hodin.

B) 4 hodiny.

C) 48 hodin.

14 / 30

300. Údaje identifikující osobu, které zbraň nebo regulovanou součást zbraně držitel zbrojní licence předal nebo na niž je převedl [§ 75 odst. 3 písm. c) zákona o zbraních a střelivu], je držitel zbrojní licence povinen uchovávat:

B) odděleně od údajů identifikujících zbraně kategorie NO.

A) na datovém nosiči.

C) 10 let ode dne jejich zápisu do evidenčního soupisu.

15 / 30

554. Nábojky a signální náboje určené pro signální zbraně nejvýše ráže 16 mm jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu považovány za střelivo kategorie:

A) S3.

C) S4.

B) S2.

16 / 30

390. Ten, kdo nalezne zbraň nebo střelivo ve vojenském objektu:

A) je povinen nalezenou zbraň nebo střelivo odevzdat nejbližšímu krajskému vojenskému velitelství.

B) je povinen takový nález oznámit, pouze pokud je příslušníkem ozbrojených sil, nebo pokud poskytuje osobní nebo věcnou pomoc ozbrojeným silám podle zákona o zajišťování obrany České republiky.

C) oznámí takový nález Vojenské policii.

17 / 30

515. Samonabíjecí pušky vybavené zásobníkem se standardní kapacitou 30 nábojů jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu zbraněmi kategorie:

B) R1.

A) R3.

C) R2.

18 / 30

669. Náboje s čísly 3 (ráže 7,65 mm Browning) a 4 (ráže 9 mm Luger) lze z hlediska určení považovat za typické zástupce nábojů pro:

A) dlouhé opakovací kulové palné zbraně.

B) krátké samonabíjecí kulové palné zbraně.

C) krátké samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně s hladkým vývrtem hlavně.

19 / 30

655. Šipka na obrázku výše neukazuje na komponent brokového střeliva označovaný jako:

A) zápalka.

C) zátka.

B) nábojnice.

20 / 30

718. Závorník u zbraně je součást, která:

B) slouží k manuálnímu otevření závěru.

A) uzavírá nebo uzamyká nábojovou komoru v případě zbraně se složeným závěrovým mechanismem.

C) u některých zbraní (zejména loveckých) slouží jako pojistný mechanismus, který se řadí mezi automatické pojistky.

21 / 30

688. Obrázek výše zobrazuje střední část dlouhé brokové zbraně s vnějšími bicími kohouty a sklopným hlavňovým svazkem, která se obvykle nazývá:

C) malorážka.

B) lankasterka.

A) browning.

22 / 30

692. Části zbraně označené šipkami na vyobrazení výše se nazývají:

A) část označená šipkou směřující vpravo se nazývá polopažba a část označená šipkou směřující vzhůru se nazývá nabiják.

B) část označená horizontálně orientovanou šipkou se nazývá pažba a část označená vertikálně orientovanou šipkou se nazývá předpažbí.

C) část označená šipkou ve směru zleva doprava se nazývá ramenní opěra a část označená šipkou směřující zdola nahoru se nazývá ponosová rukojeť.

23 / 30

798. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

A) Zvládnutí postupů bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, průběžné zdokonalování příslušných návyků a vědomé dodržování zásad bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem jsou odpovědností každého, kdo se zbraní a střelivem nakládá.

C) Zajištění zvládnutí postupů bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, průběžného zdokonalování příslušných návyků a průběžné upozorňování držitelů zbraní na potřebu dodržování zásad bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem jsou odpovědností státu.

B) Zvládnutí postupů bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, průběžné zdokonalování příslušných návyků a vědomé dodržování zásad bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem jsou nezbytností pro toho, kdo si je pořizuje pro střelbu, ale nikoli pro toho, kdo si zbraň pořizuje jen pro jistotu nebo jako statusový symbol.

24 / 30

794. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

A) Odražené střely nebo jejich fragmenty nemají nikdy dostatečnou energii ke způsobení vážnějších následků.

C) Zejména v případě tvrdých nebo zakřivených povrchů může nepředvídatelně docházet k nebezpečným odrazům střel i při dopadu střel pod prakticky jakýmkoli úhlem.

B) Při střelbě na tvrdé a zakřivené povrchy je nejdříve nezbytné kvalifikovaně odhadnout směr eventuálního (byť nepravděpodobného) odrazu střely a zkontrolovat, že se v tomto směru nenachází osoby; za doporučenou praxi se považuje zkontrolovat nejen samotný směr eventuálního odrazu střely, ale také dodatečný bezpečnostní úhel 5° na každou stranu od směru eventuálního odrazu střely.

25 / 30

784. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

A) Se zbraní není dovoleno mířit na jiného člověka, zvířata nebo věci vyšší hodnoty, pokud je zbraň nabitá a pokud k tomu takový člověk nebo vlastník zvířete anebo věci nedal souhlas.

B) S každou zbraní je na místě zacházet, jakoby byla nabitá; to neplatí, pokud zacházíme se zbraní, která byla jako nenabitá bezpečně uložena v trezoru odpovídajícím požadavkům nařízení vlády č. 217/2017 Sb.

C) S každou zbraní je na místě zacházet, jakoby byla nabitá; zejména není přípustné „jen tak“ mířit na jiného člověka, a to i se zbraní, o níž jsme přesvědčeni, že nabitá není.

26 / 30

787. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

C) Při střelbě je nezbytné použití střeleckých rukavic, pokud je střelba prováděna ve ztížených klimatických podmínkách.

B) Při střelbě je potřeba použít ochranu sluchu a zraku, pokud je to možné.

A) Při střelbě lze použít ochranu sluchu, zejména pokud střílíme častěji; ochranu zraku je nutné použít pouze tehdy, pokud hrozí odrazy střel.

27 / 30

793. Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:

A) Z důvodu nebezpečí odrazu je nepřípustné střílet na povrchy, které hrozí odrazem střely; těmito povrchy jsou však toliko beton, asfalt, ocel a kámen (žula nebo tvrdší horniny).

B) Z důvodu nebezpečí odrazu střely je nepřípustné střílet pod příliš malým úhlem proti většině povrchů, a to včetně vodní hladiny nebo povrchu země.

C) Rizika spojená s odrazy střel jsou mýtem bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem, odražené střely nebo jejich fragmenty nemají nikdy dostatečnou energii ke způsobení vážnějších následků.

28 / 30

807. Resuscitaci provádíme:

C) při resuscitaci stlačujeme hrudník volně podle citu – pomezí oblasti hrudníku a břicha nebo tam, kde to vypadá nejměkčí. Ruce nemusíme pokládat přesně – stačí, když tlačíme jednou dlaní. Pokud jsme unavení, můžeme si po chvíli odpočinout, srdce chvíli vydrží bez pomoci.

A) stlačujeme hrudník měkkou části dlaně a držíme prsty rozevřené, aby bylo stlačování šetrnější. Hrudník stlačujeme jen do hloubky asi 3-4 cm, abychom neporanili žebra. Pokud se postižený po dvou minutách neprobere, voláme 155.

B) resuscitaci začneme stlačováním hrudníku na tvrdém podkladu. Položíme hranou dlaně (heel of hand) jedné ruky na dolní polovinu hrudní kosti (střed hrudníku), druhou ruku položíme na první. Stlačujeme 100–120× za minutu do hloubky 5–6 cm (cca 1/3 hrudní stěny). Před zahájením vždy voláme 155.

29 / 30

809. Jak postupujeme u masivního krvácení na končetinách:

B) při masivním krvácení z končetiny je vhodné nejprve zaujmout přístup podporující fyziologickou autoregulaci – pacienta uklidníme, uvedeme do polohy vleže a poraněnou končetinu elevujeme nad úroveň srdce, čímž se sníží hydrostatický tlak a přirozeně omezí výtok krve. Přímý tlak do rány aplikujeme pouze tehdy, když máme jistotu, že nedošlo k hlubokému poranění cév nebo přítomnosti cizího tělesa, jinak může dojít k dalšímu poškození tkání. Pokud krvácení neustává, doporučuje se monitorovat barvu a teplotu končetiny a vyčkat na příjezd odborné pomoci.

C) nejprve zajistíme vlastní bezpečí – pokud máme, nasadíme rukavice. Pokud rukavice nemáme, můžeme improvizovat (např. použít igelit, sáček, textilii) jako ochranu před kontaktem s krví. Krvácení se snažíme zastavit přímým tlakem do rány. Pokud to nestačí, přikládáme tlakový obvaz, a když ani ten nezastaví krvácení, použijeme zaškrcovadlo. U masivního krvácení vždy voláme 155 – jde o stav ohrožující život.

A) při masivním krvácení přikládáme rovnou tlakový obvaz, bez zbytečného zdržování přímým tlakem. Zaškrcovadlo používáme až jako úplně poslední možnost, protože může způsobit poškození nervů a amputaci končetiny. Volání záchranky není nutné, pokud se krvácení podaří zastavit.

30 / 30

829. Jaká je první pomoc při křečových stavech?

C) Křeče necháváme volně proběhnout. Kolem postiženého uděláme prostor, aby se dále nezranil (odstraníme okolní nábytek apod.). Po odeznění křečí, zkontrolujeme vědomí postiženého.

A) Postiženého se snažíme udržet silou v jedné pozici, abychom utlumili jeho chvění a zabránili tak případnému zranění.

B) Podáme postiženému nápoj s dostatkem minerálů, které působí jako prevence křečí.

Vaše skóre je

Průměrné skóre je 81%

0%